Rodinný pes

Mops nemusel nikdy plnit žádnou pracovní povinnost, vždy byl jen rodinným společníkem. Atˇ už na zámku, a nebo u prostých lidí. Nehodí se ani k obranářství a ani k vrcholovým sportům či pasení ovcí. To ovšem neplatí o každém Mopsovi, i když jsou všichni stejní, tak přesto je každý jiný. To nejvýjimečnější na Mopsovi je právě jeho charakter. Skvěle se hodí do těsného soužití s lidmi. Žádný byt mu není dost malý a i ta největší rodina mu není dost velká.

Skvěle vychází se všemi obyvateli domácnosti, atˇ už se jedná o dvounohé a nebo o ty čtyřnohé.

Je to malý nebojsa, který jako by neměl strach z ničeho, ostražitým štěkáním a výrazem v obličeji vás upozorní na návštěvu (tedy pokud uslyší zvonek) a jakmile ji uvidí ve dveřích, tak všechny řádně přivítá. 

Předsudky

Nenáročnost

Mops je nenáročný. Jediné, bez čeho se nedokáže obejít, je naše přítomnost. Je to věrný stín. Když jdete kamkoli, mops jde s vámi, dokonce i na toaletě vám bude sedět u nohou. Je to ideální pes pro někoho, kdo se cítí sám, protože s příchodem mopse už tento pocit nikdy nepozná. Je v celku nenáročný na péči, jen v době línání je třeba pravidelného vyčesávání. A nesmíme zapomenout na čištění vrásek, zejména více v letních měsících.

Je to malý neposlucha a neposeda. Je tvrdohlavý a většinou slyší jen to, co chce, ale přátelskost k lidem z něj činí pejska, který se snaží zavděčit a rychle se naučí, že za každým správným povelem a poslechnutím čeká velká odměna. Takže při důslednosti od raného věku vlastně ani žádný výcvik nepotřebuje.